V posledních týdnech se šíří zprávy o takzvaných „AI vývojářích“, tedy nástrojích s umělou inteligencí, které mají autonomně vytvářet software. Některé startupy, jako například Magic.dev, získávají značné investice s cílem vytvořit „superlidského softwarového inženýra“, který by měl překonávat lidské schopnosti. Nedávno upoutal pozornost startup Cognition Labs se svým produktem „Devin“, který je prezentován jako „první softwarový inženýr s umělou inteligencí“, a zároveň oznámil významné financování.
Cognition Labs tvrdí, že Devin dosáhl špičkových výsledků v benchmarku SWE-Bench, který hodnotí schopnost AI řešit reálné problémy z GitHubu v open-source projektech. Podle jejich slov Devin úspěšně prošel technickými pohovory a dokonce dokončil reálné zakázky na platformě Upwork. Společnost prezentuje videa, kde agent autonomně detekuje chyby, provádí ladění pomocí diagnostických výpisů, opravuje problémy a provádí commit.
Přestože tato tvrzení vyvolala v médiích senzační titulky, je namístě zpochybnit míru jejich přehánění. Samotná společnost Cognition AI připouští, že Devin v testech bez asistence vyřešil pouze zhruba jeden ze sedmi problémů na GitHubu. To je sice působivé, ale stále daleko od výkonu zkušeného lidského inženýra, a dokonce i juniorní vývojář by pravděpodobně zvládl více. Je zajímavé, že webové stránky společnosti Cognition AI, tvůrce „prvního AI vývojáře“, neobsahují žádné prvky, které by byly vygenerovány samotnou umělou inteligencí, což by potvrdilo její připravenost pro produkční nasazení.
Z dosavadních demonstrací a popisů se zdá, že tyto nástroje jsou spíše pokročilými agenty, schopnými přepínat mezi různými nástroji a automatizovat určité úkoly. Nicméně, v této fázi se jeví spíše jako prototypy ve fázi intenzivního vývoje, s významnými omezeními a potřebou lidského dohledu a vstupu. Ačkoliv vyvolávají obavy ohledně stability pracovních míst, jejich současná forma naznačuje, že jde spíše o asistenty než o plnohodnotné náhrady.
Můžeme se ptát, zda za těmito smělými proklamacemi nestojí spíše marketingová strategie, nutná k přežití v nasyceném trhu. Prostor pro nástroje asistovaného kódování s umělou inteligencí je již dnes poměrně obsazený, s řadou etablovaných hráčů a řešení. Náklady na vývoj a provoz rozsáhlých jazykových modelů jsou značné, což ztěžuje novým startupům cenovou konkurenci vůči stávajícím gigantům, kteří již mají vybudovanou infrastrukturu a zákaznickou základnu.
Potřebujete pomoc s webem nebo aplikací?
Ozvěte se mi — do 24 hodin se Vám ozvu zpět s návrhem dalšího postupu.
V takovémto konkurenčním prostředí se pro startupy s nástroji pro vývoj s umělou inteligencí stává téměř nutností přijít s extravagantními tvrzeními o plné náhradě softwarových inženýrů. Cokoliv méně by nemuselo stačit k přesvědčení vývojářů, aby opustili své stávající a prověřené asistenty a svěřili svůj kód novému, neznámému nástroji. Tato strategie zjevně funguje v oblasti mediální pozornosti, což pro dané společnosti představuje cenný zisk v podobě zájmu a seznamů čekatelů.
Tvrzení, že „nebudeme potřebovat softwarové inženýry“, se v historii technologií opakuje již od 60. let. Jedním z příkladů je programovací jazyk COBOL z roku 1959, navržený tak, aby ho mohli používat i lidé bez programovacích zkušeností s cílem snížit náklady na programování. COBOL se sice stal na krátkou dobu velmi populárním, ale nakonec nepřinesl konec poptávky po vývojářích; naopak vytvořil poptávku po vývojářích COBOLu, jejichž role je dodnes v některých kritických systémech nezastupitelná.
Podobně ani moderní efektivní frameworky či „no-code“ nástroje, ačkoliv částečně uspěly, zcela nevymýtily potřebu lidských vývojářů. Velké jazykové modely (LLM) představují významný skok vpřed, avšak mají svá inherentní omezení, zejména tendenci k „halucinacím“, tedy generování fakticky nesprávných informací. V kódování je sice možné přidat ověřovací smyčky pro testování kódu a eliminaci chyb, ale výkon LLM v neznámých technologiích a jejich dlouhodobá spolehlivost zůstávají otázkou. Jsou to v podstatě velmi sofistikované „pravděpodobnostní stroje“, nikoliv myslící entity.
Je nesporné, že softwarové nástroje pro vývojáře se za pět let budou lišit od těch dnešních a budou výkonnější. Vize „AI vývojářů“, kteří by dělali většinu práce, se však jeví spíše jako marketingová sdělení nezbytná pro startupy v daném odvětví, aby zaujaly a získaly investory. Pravděpodobnější budoucností jsou spíše vylepšené verze stávajících nástrojů pro asistované kódování s umělou inteligencí, které vývojářům pomáhají, aniž by je plně nahrazovaly.